A to se nazývá smrt, to vyproštění a odloučení duše od těla.

LIVE REPORT

29.07.09
 
 

MASTERS OF ROCK
9. – 12. 7. 2009, Vizovice


   Letošní, dnes již určitě prestižní evropský festival MASTERS OF ROCK ve „Vizovicách“ byl téměř od začátku poznamenán tragickou událostí. V počátečních hodinách rockového maratonu totiž nešťasnou náhodou upadla telefonující fanynka pod kola vlaku, který jí přejel obě nohy. Zvěstí se samozřejmě šířila spousta, včetně těch nejhorších…


Čtvrtek 9.7.2009


   Nejen z tohoto důvodu se naše výprava dostala do areálu již po, dle nadšeného vyprávění přítomných, hodně vydařeného vystoupení středověce-metalových pyromanů IN EXTREMO, až v polovině setu, již na jihomoravském festivalu tradičně vystupující německé, původně thrashmetalové formace RAGE. Mazec, jenž opět předvedl geniální kytarista Viktor Smolski na svých šest strun byl více než úctyhodný. Úžasný, vynikající muzikantský výkon, i když zde hledat nějakou chybičku asi nemá vážně smysl. Lehkost s kterou zvládá svůj nástroj včetně energického vystupování, dalo by se říci, nemá obdoby. Vše pevně v rukou držící leader, basista a zpěvák Peavy, tentokrát pozval na pódium v rámci oslav 25. výročí kapely několik hostů. Objevil se zde například toho času kytarista působící u GRAVE DIGGER Manni Sshmidt, který dříve hrával právě s RAGE, či český kytarový mág Honza „Kirk“ Běhunek. Slabší, i když v rámci několikaleté spolupráce s „indiánským“ bubeníkem hodně vysoko nastavené laťky, se možná jevil snad jen současný tlučmistr. Kdo se namlsal kreací a sól Mika Terrany se mohl cítit lehce zklamaný. Ale udržet tři ohromné osobnosti u sebe je zákonitě nemožné.

   Jako další v pořadí úvodního večera nastoupila kapela NIGHTWISH v roli headlinera. Dnes již vlastně mainstreamová kapela předvedla solidní show, i když se našli tací, a nebylo jich málo, kteří byli více než kritičtí. Odbarvená Anette v bílých šatech, která měla už lehce přearanžované skladby, původně zpívané Tarjou do svého rejstříku je dle mého názoru zazpívala se ctí. Sice nevládne bůhví jak silným hlasem, ovšem její předchůdkyně taky nebyla úplně bez chyby. Kdo jednoznačně vyniká u téměř popmetalových Finů je basista Marco Hietala, který Anette perfektně doplňuje hrubším zpěvem. Výstup doprovázely mohutné pyroefeky, například ve skladbě „Dark Chest Of Wonder“. Samozřejmě nemohla chybět epická „Poet And Pendulum“, či singlová „Amaranth“, nebo hit „I Wish I had An Angel“.

   Celý večer uzavírala, už svým názvem velice sympatická banda jménem SHAMAN. Brazilská kapela doprovázená symfonickým orchestrem, jež určitě oproti jiným experimentům spojit rockové a klasické nástroje toto aranžmá plně využila, měla slušný, hodně dunivý zvuk, leč zpěv, jak u výše zmíněných NIGHTWISH byl tenký a nevýrazný. Pro potřeby natočení DVD nechal zpěvák Thiago Bianchi aplaudovat relativně dobře zaplněný areál vizovické likérky. Pro a proti? Solidní zakončení úvodního večera.


Pátek 10.7.2009


   Páteční den pro mne začal kapelou BLOWSIGHT ze Švédska. Chlapíci s povětšinou punkovou image hrající mix grunge a nu-metalu. Při této smečce začínaly do areálu proudit davy drsnější muziky lačných fans, aby si mohly poslechnout a zhlédnout vystoupení vynikající blackmetalové smršti z Norska jménem KEEP OF KALESSIN, kteří vyjeli na společnou šňůru i s ve Vizovicích účinkujícími DEATH ANGEL a KATAKLYSM. Celou show začal cca dvouminutovým intrem kytarista, přidal se bubeník, basák a nakonec celé nádherné černočerné metalové peklo rozpoutal zpěvák. Během strhující show proběhly i sólové výstupy jako kytara za hlavou, nebo parádní rytmický tandem bicí/basa. Pro mne to byl určitě jeden z vrcholných vystoupení „Mástru“ a kapelu lze jen doporučit nejen zapřisáhlým blackmetalistům.

   Aby se dostalo i na melodičtěji založené lidstvo, přijel do Vizovic se svou křižáckou družinou KREYSON Láďa Křížek. Od začátku parádní zvuk kytary Radka Kroce dodal vystoupení ten správný říz. Mezi klasikami jako „Kreyson“, či „Čarovná Noc“ zazněla i vzpomínka na jednu z bývalých kapel stále kila přibírajícího frontmana a zakladatele kapely, vyřvávačka „Já Chci Se Ptát Všech Králů“ z repertoáru starého dobrého Vitacitu. Došlo i na rozezpívávání davu ve stylu Helloweenské klasiky „Heavy Metal“ z alba Wals of Jericho s okomentováním, že heavy metal přece není mrtvý.

   Další, kdo tento den vařil pod kotlem (či spíše nad), byli nejen „pro pamětníky“ tentokrát DEATH ANGEL z legendární americké San Franciské Bay Area, kteří předvedli ryze raný thrash metal. U těchto klasiků stylu bych určitě vyzdvihl vynikajícího bubeníka. Zazněly zde skladby jako „Dethroned“, nebo „War Of Hate“. Po deathových řeznících KATAKLYSM, propagujících na pódiu „Masters“ své poslední album „Prevail“ nastoupili na scénu folk-rockoví KORPIKLAANI, které jsme sledovali, jak jinak než s půllitrem piva v ruce z naší oblíbené stráně (tradice nám již tak velí), odkud je vidět veškeré dění v areálu i na pódiu. Ideální, řekněme hospodská muzika, roztančila v průtrži mračen dobře se bavící dav. Ono názvy, pokud pominu popěvky v jejich rodném jazyce, jako „Vodka“, nebo například „Beer, Beer“ hovoří za vše. Horší už byl návrat zpět do areálu, jelikož padající voda z nebes udělala z cest téměř bahnitou řeku.

   Po finském „mejdanu z lesů“ strhli svou smršť extra speedmetaloví DRAGONFORCE. Před mohutnou rampou s bicí soupravou předváděl hlavně japonský kytarista Herman Li, že kapela má opravdu dračí sílu. Rychlejší tempa snad nelze ani technicky zvládnout. Tito stylově spříznění Angličané přichystali půdu pro, určitě dnes již stálici vizovického festivalu Masters Of Rock a sice uskupení jménem EDGUY. Tito Němci včele s „šíleným géniem“, jenž je autorem i rockové opery – projektu Avantasia , bavičem a frontmanem Tobiasem Sammetem hráli vyloženě s nadšením. Jelikož se zde nahrávalo jak CD, tak DVD, kapela si pro tento účel zvolila píseň „Save Me“. Mimo jiné pod ohromnou 3D mincí, odkazující na poslední album „Tinnitus Sanctus“, ve které byla zabudována i část světelného parku, zde zazněla například hitovka „King Of Fools“. Celkově scéna byla vyvedena ve velice pompézním, řekněme starého Říma hodném stylu.

   První část vystoupení EDGUY jsem ovšem absolvoval u druhého pódia, novinky letošního ročníku, určeného mladým nadějným kapelám, kde v tu chvíli hrála parta jménem EVAREST. Holt nedá se stíhat vše na 100%. Termíny obou vystoupení se bohužel časově kryly. Tato speedmetalová, řekl bych, možná i vážná konkurence mnohem známějších milovníků rychlé, melodické muziky SALAMANDRA, měla hlavní výhodu v solidním výkonu zpěvačky Evy. Z celého setu určitě vyzněla nejlépe titulní skladba posledního CD „Fear“. Kapela sama byla překvapena, kolik lidí ji sleduje, když o několik desítek metrů dál vedle buráceli slavní EDGUY.

   Závěr večera na hlavní „stejdži“ obstarali vynikající DEATHSTARS. O poznání méně početné publikum, než měli před pódiem EDGUY, nadšeně sledovalo neskutečně rytmickou show těchto Švédů, kteří by se dali přirovnat, dejme tomu k RAMMSTEIN. Celou rockově-industriální jízdu maníků s image oficírů podtrhovala zajímavě laděná povětšinou zeleno-modrá kulisa světel. Myslím, že to byl určitě jeden z vrcholů festivalu. Během závěrečného vystoupení tohoto dne zazněly kousky jako například „Motherzone“, „Blitzkrieg“, nebo „The Fuel Ignites“. Vcelku překvapivá byla image zpěváka, který, pokud sundal důstojnickou čepici, vypadal téměř jak Michael Jackson. Vcelku solidní kontrast drsné muziky a jeho docela jemného vzezření.


Sobota 11.8.2009


   Po dvou českých kapelách GATE CRASHER a UŽ JSME DOMA nastoupili na scénu mladí Němci KISSIN DYNAMITE. Tento soubor evidentně miluje a čerpá určitě z klasik osmdesátých let, ať už svých krajanů Accept, Grave Digger, nebo britské legendy Iron Maiden. U zpěváka jsem si zpočátku nebyl jist, jestli to náhodou není zpěvačka, nicméně rozsah hlasu měl parádní, od hutných středů až po neskutečné výšky. Tento mladík s železnou rukavicí uvedl také jejich žhavou novinku jak jinak než „Iron Fist“ (nikoli však předělávku Motörhead). Z dalších věcí příjemně stráveného poledne mě nejvíce zaujala hodně tvrdá v rámci jejich heavy soundu „You´re Like Zombie“.

   Jelikož člověk je tvor hladový a zdejší rybárna je opravdu místem vynikajícím, musel jsem oželet vystoupení kapely MŇÁGA A ŽĎORP a většinu setu drsných seveřanů LEGION OF THE DAMNED při kterých už byl řádně nažhavený kotel těch pravých „evil fans“.

   Aby se opravdu dosytosti vyřádili příznivci zběsilého hardcoru, nastoupila ve čtvrt na čtyři rakouská tlupa řezníků THE SORROW. Ta rozpoutala neskutečné pogo několikasethlavého davu. Při jejich nářezu se v polovině setu „pařmeni“ pod pódiem rozestoupili a po odpočítání frontmana jedné z nejtvrdších kapel festivalu se na sebe vrhly obě strany a pokračovaly v pogu, které se povětšinou proměnilo v rotující vír běžících maniaků. Myslím, že, tohle bylo snad nejdivočejší publikum na letošním festivalu a kapela si vystoupení určitě musela maximálně užít.

   Po dvojité bestiální smršti přišlo zklidnění v podobě německé hard ´n heavy legendy AXXIS. Rozený bavič, frontman Bernhard Weiss si vzal tahák s několika českými větami a snažil se pobavit publikum lámanou češtinou, což se mu vesměs podařilo. Uprostřed koncertu si vybral dívku z davu s tím, že ona bude doprovázet rytmicky kapelu na tamburínu v písničce „Touch To Rainbow“. Johana, evidentně poprvé na pódiu, ač se snažila sebevíc, toho ze sebe moc nedostala včetně angličtiny. Ale početný dav celá vsuvka pobavila a děvče se stalo možná i částečně hvězdou letošního ročníku. AXXIS na zdejším festivalu předvedli zábavné vystoupení, kde zazněly i novinky z připravovaného alba „Utopia“. Kapela vyniká hlavně zpěvnými refrény jako například ve skladbách „Living In a World“, či velmi líbivé „Kingdom Of The Night“.

   Po německé klasice nastoupila mladá švédská dívčí, veVizovicích již podruhé hrající, formace CRUCIFIED BARBARA, šíříc řízný rock s odkazem na líheň metalu z osmdesátých let. Jediná bruneta souboru, zpívající kytaristka Mia Coldheart mezi svými kolegyněmi, typickými švédkami s blond řepami, mi chvílemi tak trochu možná i připomínala divocha z W.A.S.P. Blackieho Lawlese. Bylo velice příjemné poslouchat při sobotním odpoledni takto podaný „metloš“ a přitom se dívat na „tož pěkné baby“, jak se vyjádřil jeden z místních rockerů.

   Po mnohem tvrdších, melodic-death EVERGRAY přichází klasici stylu – STRATOVARIUS. I po odchodu zakladatele a leadera, kytaristy Timmo Tolkkiho má kapela patřičný „drajv“. Nikdy jsem nebyl bůhví jakým fanouškem tohoto (občas) téměř klonu starých HELLOWEEN, ale skladby jako „Infinity“, „Million Years Away“, či „Black Diamond“ evidentně stále fungují. Jako vrchol vystoupení bych určitě zmínil záležitost „Kiss Of Judas“.

   Po jedenácté hodině večerní se na scénu ozdobenou ohromnou plachtou s drakem vrhli fantasy-metalisté a milovníci J.R.R Tolkiena, což zjevně dokazuje mimo jiné song „Lord Of The Rings“ – BLIND GUARDIAN. Melodicky energickou show odstartovala „Another Holly War“, nakrátko ostříhaný Hansi Kürsch v koženém sáčku, dnes se již věnující pouze zpěvu nemusel ani moc hecovat fanoušky, aby si zahulákali stařičkou věc „Valhalla“, nebo megamazec – skladbu „Imaginations From The Other Side“, která naživo zazněla naprosto úžasně.

   Závěr dne, respektive začátek dalšího patřil gothicky úžasně ponurým TIAMAT. Jejich styl naprosto sedl na závěr sobotního večera. Celkově určitě bezchybné ukončení třetího dne „fesťáku“.


Neděle 12.7.2009


   Poslední den odstartovala dvojice českých kapel INNOCENS a sympho-metaloví INTERITUS propagující zde zbrusu nové CD „In My Hands“, kteří kromě kombinace drsného zpěvu kytaristy Jana Davídka alias „Ioannes“ a jemných vokálů Petry ve své muzice hojně užívají houslí a violy.

   Kol poledne začalo veselo se ska bandou TLESKAČ, kteří svou „srandapárty“ ukončili předělávkou metalové klasiky „Breaking The Law“ původně od Judas Priest, ale to přece každý správný rocker ví, že?

   To ale už přichází na pódium technici a chystají prostor pro německé SCHANDMAUL. Tahle folkrocková skupina srovnatelná třeba se soubory typu SUBWAY TO SALLY zahrála svým osobitým podáním renesančně hospodskou muziku. Dvě dámy v „princeznovských“ šatech doplňují metalově klasicky obsazený zbytek kapely na flašinet a dudy (nástroj!).

   Po této na letošním „Masters“ novince přichází soubor v kterém pěje dcera „olympionika“ Petra Jandy a sice němečtí DIE HAPPY. Skupina nadšená z místní atmosféry, ne zde poprvé vystupující, předvedla solidní výkon, kterému samozřejmě vévodila jistá Marta Jandová. Na závěr věnovali Vizovicím klasiku „God Gave Rockn´n Roll To You“, kterou většina nadšenců, nejen z Čech, ale i například hojně zastoupená základna polských fanoušků znala především od Kiss. Ostatně festival je již znám tím, že se zde sejdou lidé téměř z celého světa.

   Brutální show kanadských VOIVOD vystřídali další příznivci řezničiny a to sice švédští ARCH ENEMY. Co předváděla s hlasem „něžná dívka“, zpěvačka Angela Gossow, by mohl závidět kdejaký zkušený řvoun milující thrash, či death metal.

   O závěr nejen tohoto večera, ale i celého vizovického festivalu se postarala stará dobrá klasika rocku, hvězdní EUROPE. Dnes již moderním soundem znějící hardrockeři, kteří neusnuli na vavřínech, předvedli kromě novějších záležitostí stejně tak vedle absolutní novinky „Last Look At Eden“, i totálně provařené hity jako například zde akusticky zahranou baladu „Carrie“, nebo očekávané skladby z éry „eighties“ obstarávajících přídavek: „Cherokee“ a samozřejmě věc, která je proslavila nejvíce – „The Final Countdown“, pecku, která vše zakončila a bez které by je z pódia nejspíš asi nikdo nepustil…

   Stále se lepšící festival tento ročník zlehýnka pokazilo snad jen počasí, ale správný rocker přece není z cukru, není-liž pravda?. Jako skvělý se mi jevil inovátorský nápad umístit jednu ze tří mohutných obrazovek za mixážní pult. Tak za rok určitě na stejném místě!


Text: David „Géba“ Gebler
Foto: Jiří Rogl
 

FOTOGRAFIE

Foto: Jiří Rogl
 
 
Kdyby všechno umíralo, čemu by se dostalo života, ale když by zemřelo, kdyby už trvalo mrtvo v tomto stavu a opět neoživovalo, zdalipak není docela nutno soudit, že by bylo nakonec všechno mrtvo a nic by nežilo?
[Sokrates]
 
Faidon 2008© - www.faidon.cz - Made by Uli - přihlásit