A to se nazývá smrt, to vyproštění a odloučení duše od těla.

TI POSLEDNÍ Z NÁS

<< zpět

Hej! Ty poslední
z rodu červů, máš co říct?!
Hej! Zaduj píseň svou
o dnech pánů podzemí

Ref.:
Ti poslední z nás
dál nesou svůj strach
svůj bezhlavej kříž - dávnej chtíč

Z lesů a vod
derou se k nám
až na vrchol - chtějí k slunci blíž
vzlítnout a žít

Jdi dál - třebas v bažinách se top
zdolej žár, černej mor
tvář svojí na kost rozbitou
hrdě ukaž všem co strádaj

Dál to chci cítit
dál, dál, jen dál
dál a stále dál
být zas slunci blíž...

Zlej sen skomírá,
sůl v očích nevnímá
dál už je holá pláň
a na ní stojíš ty a já

Jít proti mlejnům větrnejm
a dál je zlatá brána
dál tlačit káru z bolestí
navzdory zlejm fámám

Ref:
Ti poslední z nás
dál nesou svůj strach
svůj bezhlavej kříž - dávnej chtíč

Z lesů a vod
derou se k nám
až na vrchol - chtějí k slunci blíž
vzlítnout a žít!
 
Bez obavy o svou duši má být ten člověk, který se v tomto svém životě odvrátil od jiných slastí, slastí těla a jeho zdobení, jakožto věcí cizích, o nichž nabyl mínění, že působí spíše něco opačného, který však měl vážný zájem o slasti související s nabýváním vědění, který vyzdobil svou duši ne cizími, nýbrž jejími vlastními ozdobami, uměřeností, spravedlností, statečností, svobodou a pravdou, a takto čeká na cestu do Hádu, aby se na ni vydal, až ho sudba bude volati.
[Sokrates]
 
Faidon 2008© - www.faidon.cz - Made by Uli - přihlásit