A to se nazývá smrt, to vyproštění a odloučení duše od těla.

TOCCATA HOSPODSKÝCH PELEŠNIC [MOONICA]

<< zpět

Bílá, bílá nevinnost perel,
bílá, bílá vábivá chlípnost
Perly sviním kdo házet chtěl
ohně vzplály v žáru těl
Bílá, bílá havraní křídla

Já v žáru noci sním
o hříšných Moonicách
- královnách pelešnic a hříchů
o schůdnejch vlhkejch smrti branách
- vítej! - už se otvíraj!

Rudou smrt teď přede nit - a já vím
- zlej sen se vylíh z mýho klubka chtíčů.
Přede mnou den se svlík a neví kam má jít,
v potu a slzách topí se a sténá.

Bílá, bílá havraní křídla,
bílá, bílá vábivá chlípnost,
perly sviním kdo házet chtěl,
žár ho spálil na uhel,
bílá půlnoc ke mně shlíží.

Já v žáru noci sním
o hříšných Moonicách
- královnách pelešnic a hříchů
o schůdnejch vlhkejch smrti branách
- vítej! - už se otvíraj!
 
Bez obavy o svou duši má být ten člověk, který se v tomto svém životě odvrátil od jiných slastí, slastí těla a jeho zdobení, jakožto věcí cizích, o nichž nabyl mínění, že působí spíše něco opačného, který však měl vážný zájem o slasti související s nabýváním vědění, který vyzdobil svou duši ne cizími, nýbrž jejími vlastními ozdobami, uměřeností, spravedlností, statečností, svobodou a pravdou, a takto čeká na cestu do Hádu, aby se na ni vydal, až ho sudba bude volati.
[Sokrates]
 
Faidon 2008© - www.faidon.cz - Made by Uli - přihlásit